Já jsem od mala bydlela s mámou a babičkou v podnájmu. Pak si máma našla "tátu" a dostali jsme byt v paneláku 2+1. Babička taky dostala svůj 2+1 v paneláku.
Ke mně postupně přibyli dva bráchové, tak naši svépomocí a s pomocí nějaké půjčky pro mladé rodiny začali stavět barák. Makali tam naši a jejich známí, kamarádi a za dva roky a 200.000,- bylo hotovo.

Já jsem v tom baráku bydlela i po svatbě, s dítětem, muž byla na vojně. Pak jsme dostali byt, který jsme si následně odkoupili od družstva za 12.000,- - byt mám dodnes. Po rozvodu muž odešel, byt mi šlechetně přenechal, vzal si půlku věcí a všechny peníze. Teď mám muže, který měl malý domek, tak si tam pěkně žijem a šetříme si na pohodový důchod. Byt pronajímám, krátkodobě, nemám problém obnovovat smlouvu fajn dlouhodobým nájemníkům, nájem sem ani psát nebudu - je to za pár šupů.

Děti ať se staraji samy, jsou dospělé. Hypotéku ani půjčky si brát nebudu.