babi, to jsou strašlivé příběhy. A dokonce některé ty týdenní jesle byly třeba v Lužických horách pro pražské děti, aby byly na vzduchu.
Moje babička taky dala na pár let let 1 dítě na týdenní péči své matce s víkendovými návštěvami, a pak pro další dítě vyprosila, že půjde do jeslí již ve 2 měsících
A jak začínala pracovat odbrzo, nechávala školkáče stát před zamčenou školkou, než mu první kuchařka odemkne a pustí ho dovnitř.

Ale tedy bydlení měla podnikové a celkem slušné. Předtím se několikrát stěhovala po republice a bydlela ve svobodárnách, ženských domovech nebo tak něco. Vlastně mi přišlo, že dožila v nejhorším bydlení - garsonka v paneláku a široko daleko nic zajímavého. Já bych radši náměstíčko na maloměstě v Provence...