Negativ je samozřejmě obrovské množství, chce to pracovní záminku (všichni mí známí šli za prací nebo za pasením ovcí . Já jsem bydlela kousek od mámy, když jsem měla děti. Přišla, vypila si kafe, sprdla mě za čmouhu na ledničce a šla si po svém.
Teď bydlím hodinu daleko ve čtvrti venkovského charakteru, hlídáme si děti navzájem se sousedy, pomáháme si víc, než by mi rodiče byli ochotni pomoct, našla jsem si nové přátele a jak jsou vnoučata babičce vzácnější, vidí se sice málo, ale na delší dobu a více se užijí. A mě opadnul stres z náhodných návštěv.

Jinak my pražské bydlení vybírali min. rok intenzivně, stěhovali se až po 5 letech od nákupu nemovitosti, dřív to bylo neobyvatelné a všichni okolo si ťukali na čelo, vrstevníci létali po světě...