Dneska je to snadné jak pro koho, ale tak to bylo vždycky. Ani za socializmu se nerozdávaly byty, jak tady někdo píše. Byty sice dostávaly vybrané skupiny obyvatel, dobří soudruzi, vojáci , policisté, dělníci a rolníci. Jiní měli smůlu, taková prodavačka, uklízečka, zdravotní sestra rozhodně žádný byt nedostala. Jenže oproti dnešku si ho ani nemohla koupit, ani si ho pronajmout. Nanejvýš se mohla zapsat do pořadníku na Národním výboru, čekat roky a doufat, že na ni snad někdy přijde řada. Mezitím bydlet v jednom pokoji i s manželem a dětmi u rodičů a být přihlášena trvalým bydlištěm u babičky v bytě a čekat, až umře, což by znamenalo, že ten dekret na byt po ní získá. Největší přínos dnešní doby vidím v tom, že si byt mohu koupit nebo pronajmout zcela legálně.