U nás v rodině teda dostala máma s tátou domek na vesnici za Prahou, a to jako procovní-družstevní... Stěhovali se kvůli tomu přes celou republiku, to už měli 3 děti. Do té doby bydleli u rodičů (dvougenerační dům, takže měli svoje patro), ale to už byla vdaná a dvoudětná i teta, takže v tom dvougeneračním domě bydleli tehdy - prababička s pradědou (v 1 pokoji - něco jako výminek), babička s dědou a nejmladší studující dcerou (obývák-ložnice), teta, strýc, roční dítě a mimino (bývalý dětský pokoj všech holek), máti-otec-3 děti (3,2 roky a čerstvě narozené mimino) na podkrovce.

Otec studoval VŠ a byl na vojně, takže "plně způsobilý pracovat" byl až právě v tom roce, tj. "umístěnku" do družstva na druhé straně republiky včetně služebního/družstevního domu dostal v podstatě hned - ale byl to mladý "kádr", byl potřeba, tak to šlo. Dům si samozřejmě po revoluci máti odkoupila v rámci privatizace.

Teta s rodinou se pak přestěhovali na tu podkrovku a stavěli si dům na pozemku druhé prababičky (tak, jak se tenkrát stavělo, tj. svépomocí a z toho, co zrovna bylo k sehnání), po dokončení se tam přestěhovali, takže ti nic "nedostali".

Třetí teda se pak vdala a odstěhovala do městečka kousek dál, kde ten její muž dostal také služební byt (šlo o hornické město, kde bylo hodně bytů postavených právě pro zaměstnance), to skutečně tenkrát bylo časté, bylo potřeba natáhnout tam zaměstnance, tak se jim přidělovali byty (nebo svobodárny - pokoje). V bytě bydleli i s tchánem, takže v 2+1 manželé, tchán a dítě, pak dostali větší byl, rok už si přesně nepamatuju, ani nevím, jestli dostali (od podniku) nebo jestli "vyměnili dekret" s někým jiným, jen že to tenkrát byla velká sláva - pořádali "kolaudaci"... Ono být v 1 pokoji s dítětem a v obýváku přespává tata dlouhodobě není nic moc. Po revoluci se byty převedly na město (naštěstí ne na Bakalu a spol...), město já má částečně dodnes (lidé, kteří na to neměli, nebyli nuceni privatizovat), takže teta tam žije dodnes (teda už v menším zase zpátky), pořád v nájmu od města, tj. za slušný peníz. Vlastní bydlení si tak nikdy nepořídila.

Když to tu tak čtu, tak si prostě myslím, že mladí tyhle příběhy málo znají, pokud opravdu "fňukají", jak to mají s bydlením dneska těžké...

Ono samozřejmě - pro ně je to vyprávění stylu "to já jsem do školy chodil každý den 5 km pěšky do sousední vesnice a ještě v létě i bos"... Samozřejmě že je přirozené, že každá generace se má líp a je tudíž "rozmazlenější", tedy spíš mi vadí, že to (byť chápu, že je před volbama) - dnešní stav - je pojímáno jako tragédie a že je to "vina státu".

Ano, já jsem osobně přesvědčená, že je vinou státu, že nastavil právě příliš vysoko příspěvky na bydlení, protože ty, jako každá dotace, křiví trh. Když pronajímatel ví, že nájemné může nastavit vysoko, protože mu z toho kus zaplatí stát (tomu nájemníkovi), tak to prostě udělá, byl by blbec, kdyby ne. Současně - prázdné byty místo pronajaté radši drží ti, komu se to vyplatí... Není důvod, aby "podnikatel" (i majitel investičního bytu je svým způsobem podnikatel) nepronajímal (hodnota bytu jako takového je samozřejmě zisk + nájemné je ale druhý zisk) - pokud to nedělá, tak to nedělá proto, že (se bojí) to zisk není - tj. že ti stejně nebudou platit nájem, budeš lítat po soudech, zdemolují ti ten byt a tak. A to je legitimní motivace - radši ten byt budu mít prázdný a budu tratit na ušlém nájemném, než abych pak musel vrazit statisíce do jeho rekonstrukce a soudit se roky, než ty neplatiče z bytu dostanu. Tj. volné byty na trh nedostanou vyšší daně, ale větší jistota pronajímatelů, že dostanou nájem a byt se jim nezničí... A ano, tady stát může zasáhnout vhodným nastavením zákonů (ale to je zase proti politické vůli, přestat tolik chránit nájemníky, zajisti vynutitelnost práva a hlavně rychlost a vymožitelnost soudních rozhodnutí). Teď jeden můj klient vystěhovával absolutní neplatiče 3,5 roku a kolik dal za soudy, právníka a exekutora, který je konečně fyzicky přišel vystěhovat - to se blíží k 80 000 Kč. TOHLE JE TEN PRŮSER. V bytě nebyly ani futra. Takže škoda na bytě je ve statisících. Takovému člověku, když řeknete, že když ten byt nechá prázdný, tak bude "za trest" platit vysoké daně, tak se nasere ještě víc.