zařadila bych se jak kdy

v posledni dobe beru kazdou tezkost jako VÝZVU, jako motivaci, abych vystoupila ze sve komfortni zony a resila problemy, ktere jsem jeste nikdy neresila

a taky se snazim zazivat nove situace, napr jsem letos poprve byla ve volebni komisi a docela jsem si to uzila...nebo jsem jsem nedavno byla na nataceni poradu, na ktery jsem se divala pomerne skepticky, ale nebylo to spatne

ovsem ted v nove situaci, kdy je mi skoro 60 let a dite mam odrostle a partnera odcizeneho a v praci uz nikam neporostu (tedy ve smyslu kariery, jinak porad tvorim neco noveho a pokracuji v budovani stareho) hledam, jak zit a na co se upnout

napisu tady legracni historku, ktera se mi stala tento tyden...mam sefovou Anglicanku v Londyne a obcas mame call na Teamsech o tom, co je noveho atd, ale kazdy call je planovany na dva tydny dopredu....a tento ctvrtek napsala mail, ze chce mit "quick chat" jeste ten den....tak si rikam, ze mam bud nejaky prusvih nebo mne chteji vyhodit (obcas prijdou vlny vyhazovani), tak jsem s hruzou naplanovala call na Teamsech na ten den a ona rika, ze mi chce rict neco duleziteho, co nechtela psat mailem, tak si rikam, to je jasne, po 31 letech mne ted vyhodi....a ona mi rekla, ze sama konci, ze jde delat do mensi firmy....tak mi spadl kamen ze srdce a jeste jsme si pekne popovidaly....v euforii jsem ji pozvala do Prahy a muze bydlet u nas doma