ropucho a ví to někdy doopravdy? není to jen iluze nepoznaného?
docela si umím představit, jak je člověk třeba šťastný, že na důchod žije v domečku se zahrádkou a říká si, že takhle měl bydlet už dávno, ovšem kdyby se zamyslel, dost možná zjistí, že za dob malých dětí by neustále musel řešit dostupnost mhd, schopnost dětí se pohybovat samostatně, dostupnost pediatra, škol, kroužků...
obávám se, že ta hra se nedá tak úplně naučit, a jediné, co můžeme, je neustrnout a být připraven na různé karty, které nám osud do té ruky přihraje... a asi nikdy se nedozvíme, co jsme doopravdy mohli a měli udělat lépe...