"Vždy pekla po nocích (z práce se vracívala okolo šesté - sedmé). A peče po nocích stále, i když je přes dvacet let v důchodu a má času dost, má to asi zažité jako stereotyp a celkově je celoživotní sova, stále i v osmdesáti letech"

tomu celkem rozumím, taky jsem byla zvyklá dělat všechno takhle v noci obvykle vybavená lahví coly a dobrou klobásou (ukrajuju po kolečku)
ale poslední roky jsme objevila kouzelné silikonové formy a co jde, to děláme v nich - a tady přichází na řadu muž a děti - všechno pěkně natlačí do formiček, takže už dávno nepeču sama... dcery ještě nějaké druhy vykrajují vykrajovátky, já pak dělám takové ty ošizené - čtverečky či trojúhelníčky podle pravítka rádýlkem, a s mužem meleme strojkem rohlíčky a někdy vídeňské (ty někdy dělám lisem)... takže nočnímu pečení cukroví odzvonilo... ale třeba dorty peču v noci pořád