Taky jsem někde četla (od odborníka přes cizí jazyky a jejich učení) něco, co jsem si přeložila významově pro sebe tak, že je lepší začít s jazykem později a pořádně, než dříve se špatnou výslovností - ta že se jen velice obtížně "upravuje" dodatečně.
Taky se připojím k té spornosti v logopedické oblasti - když můj sedmiletý syn dosud R a Ř vyslovuje kmitáním jazyka doleva-doprava místo nahoru-dolů, případně mají děti i mnohé další logopedické potíže, když se děti ještě pořádně neorientují ani v mateřském jazyce (syn si třeba plete I a Y, vůbec nechápe princip změkčování, nechápe pořád i přes vysvětlení, kde mají být háčky nad českými Ď, Ť, Ň, DĚ, TĚ, NĚ, píše třeba ĎIVADLO ap., neorientuje se v krátkých a dlouhých slabikách atd. - a jde o prvňáčka), jak by mu asi hlavu zamotal cizí jazyk? A učit ho jazyk ještě dřív? - Vždyť se v českých větách vyjadřuje vlastně teprve "chvíli" - začal až po třetím roce, a logopedické potíže byly zpočátku veliké - tak jak by byl mohl rozlišovat jemné nuance výslovnosti třeba angličtiny?
Přece nemusíme EU (a USA) až zas tak lozit někam, aby naše (české) děti uměly v sedmi letech lépe anglicky než česky... Koneckonců i v té třetí třídě je času dost na učení - v sedmi, osmi letech naše děti těžko pojedou studovat (či pracovat) do zahraničí (až na výjimky)...
M.