Podceňujeme vlastní děti a bereme jim možnost kvalitního startu...je jasné, že pokud dítě neumí vyslovovat a mluvit, nebudu ho zatěžovat ještě cizím jazykem, ale to jsou vyjímky...pětileté dítě již snad hovoří plyně česky a nešišlá (vyjma logopedicky problémových dětí). A právě seznámení s jazykem formou hry dává mé dceři možnost nebrat cizí jazyk v budoucnu jen jako další povinný předmět, ale jako samozřejmost. Protože považuji za samozřejmé, že má dcera bude hovořit minimálně jedním světovým jazykem. A když jdeme po ulici, sama se ptá, jak se řekna to či ono.Když si pustíme film v originále, pozná, že je anglicky a hned se začne dětsky chlubit, že ona přece taky umí anglicky...prostě je to zábava. Stejně jako člobrda, koloběžka, plavání...takže věty o ublížení nechápu. Znovu upozorňuji, že důležité je odhadnout možnosti dítěte...dítě nesoustředící se na knihu, pohádku, neumící mluvit česky bych samozřejmě angličtinou nezatěžovala.