To je obdivuhodné, jak si jsou úplně cizí děti tak strašně podobné.
Taky máme momentálně taky trošku bojkot jídla. V roce váží 8,80kg, doktorka říkala, že na holčičku, je to docela v poho, mě se to ale moc nezdá. Tvářičky má baculatý a je hodně aktivní, tak to asi bude tím. Doufám.
Když nechtěla jíst jídlo, které jsem jí dávala, tak pomáhalo, to, že jsem jí ho dala do ručičky a ona sama si to strkala do pusinky. Přiznávám, že se pračka a vysavač nezastavili, ale občas toho snědla dost. Taky pomáhalo, když krmila babička. Zbaštila všechno, a se mnou asi tak 2 lžičky. Babičky jsou občas zázračné.
Co Nelinka zbožňuje je bramborová kaše. Malilinko ji přisolím (troška soli a jen občas jí neuškodí) a je po ní jak divá. Odmítá mi sice pribináčky a jogurty. Mám strach, aby měla dost vápníku, ale na druhou stranu občas něco vypije ode mě a za den asi 200ml Sunaru.
Má období, kdy by se utloukla po banánu a za týden ani sousto. Chroustá Hero sušenky od Sunaru. Doporučuju.
Přeju všem utrápeným maminkám, aby měly moc trpělivosti a hodně pevné nervy. Zdravé a milující děti nám budou odměnou. Ten úsměv přece stojí za trochu námahy, ne?