5.4.2005 ve 20:49 se nám narodil náš netrpělivě očekávaný syn Vojtíšek.

Na svět mu pomáhala PA Andrejka Trnovcová a MUDr. Jan Sadílek.
Přístup PA Andrejky je přímo úžasný. Byla velmi laskavá a prostě super. Jméno PA, která měla službu před Andrejkou bohužel nevím, ale i této sestřičce moc děkuji.
Porod byl moc hezký zážitek. Nikdy na něj nezapomenu! Poslední půlhodinka na sále byla sice pro mě krušnější, ale to by jinak nebyl porod.

Nakonec jsem se dost rychle otevřela, že ani manžel nestihl dorazit.....
PA Andrejka i dětská sestřička byly tak moc hodné, že zastoupily i funkci manžela a fotily první chvíle s narozeným Vojtíškem.
Jen mě mrzelo, že jsem nemohla darovat pupečníkovou krev ( bylo by málo krve ), ale snad při dalším porodu se to podaří.

Pro mě bylo nejhorší období po porodu. Ani ne po psychické stránce, ale prostě jsem se necítila tak, jako moje spolubydlící. Ty ani nevypadaly, jako kdyby rodily. Já jsem si sedla pořádně až třetí den po propuštění.

Nicméně přesto, že jsem byla neustále pečená, vařená na sesterně, kde jsem pořád s něčím "otravovala", sestřičky byly naprosto úžasné a nikdy mě neodbyly. Naopak. Velmi mile mě překvapilo, že měly tu sílu, a neustále kolem maminek chodily a měly zájem o své pacientky.
Měla jsem potíže s kojením a s jakou trpělivostí mi dětské sestřičky pomáhaly přikládat toho lumpíka.... To jsem obdivovala.
Kojím sice s kloboučkem, ale stále. Vojtíšek přibírá víc než naše dětská dr očekávala a má se čile k světu. V úterý oslaví 3 týdny a jsem ráda, že to naše zlatíčo mám!

Sice jsou věci, které by se daly jistě vylepšit, ale to sem psát nebudu. To není nic, co by se mělo řešit tady. Určitě napíšu ještě na odd, a připojím i fotku našeho Vojtíška.

Takže to shrnu:
V Neratovicích jsem nenarazila na jediného člověka, který by mi pobyt zkazil. V porodnici se vařilo moc dobře ( nejsem nijak zmlsaná ) a vždycky jsem se strašně těšila na jídlo! A ty rohlíky k snídani.... Ještě se olizuju :-)
I paní, které rozdávaly jídlo byly velmi hodné. Vždy mi ochotně uvařily vodu abych si mohla zalít svoje bylinky.
Pokud budu příště rodit a všechno bude probíhat tak jak má, půjdu na 100% zase do Neratovické porodnice.
Už se těším, až pořídíme Vojtíškovi sourozence, ale plánuju pár let odstup. Nikoli kvůli porodu. Ten si klidně zopakuju. A právě za tento příjemný zážitek z porodu vděčím personálu porodnice.

Děkuji a s úctou se loučí
Adéla Mičanová s Vojtíškem. Prostě a jednoduše - Mičánci
PS: Vojtíšek je strašně hodné miminko