Mého chlapečka jsem kojila téměř 15 měsíců - z toho vyplývá, že mi vždy u kojení usnul, takže jsem nemusela uplatňovat určité výchovné metody, které by vedly k větší "samostatnosti" dítěte. A musím napsat, že jsem se o to ani nepokoušela. Pokud malý náhodou neusnul u krmení, tak jsem ho uspala. Byla jsem s tímto stavem smířená. Zkrátka jsem si nedovedla představit, že bych tu hodinku večer dělala něco jiného než uspávala malého. Jaké bylo moje překvapení, když přibližně před měsícem a půl chtěl malý sám od sebe do postýlky a mě posílal pryč. Zjistil totiž, že si v postýlce může ještě chvíli pohrát se svojí oblíbenou hračkou,kterou si před spaním vybere v pokojíčku.Většinou ho spánek zmůže docela brzy. Nikdy jsem ho ale nenutila spát samotného, a když se náhodou v noci vzbudí a chce jít ke mě do postele, nebráním mu v tom. Myslím, že láska k dítěti a intuice (svoje děťátko přeci známe) nám napoví více než nějaké výzkumy a chytré knihy. Všem přeji hodně lásky a TRPĚLIVOSTI.Ahoj