Ahoj holky,
tak jsem dneska na vasi diskusi poprve, vse jsem si dukladne precetla.
Knihy si sezenu, jen pro info, ale nejak intuitivne jsem "klubickovala" od mala a delame to do ted. Krystofovi je skoro 20 mesicu.
Odpoledni i nocni spani se zahajuje v kresle u postylky {ma samostatny pokoj}, kde si jej vezmu do naruce a pomalu se houpam a vecer k tomu ctu knizku. Behem dne, kdyz ma spatny den, tak se chodi automaticky sam pritulit, venku jej taky chytam a zadne sceny na verewjnosti nejsou. Obcas, kdyz je moc unaveny a ja uz koncim s nakupem, tak nechce z auticka vylezt, ale to ho vemu do naruce {mam stale vetsi silu nez on} a je klid. Co nema delat to nedela, ale peskovat jej napr. za vylevani piti nebo tak, to ne, musi si vsechno vyzkouset a pochopit sam, ze tato cesta neni ta nejlepsi. Navic je sam dost cistotny, takze kdyz neco udela spatne a je z toho binec nebo on spinavy, priste to neudela. Ale u nas je logika v rodine nastavena tak, ze on je na prvnim miste a pak vsechno ostatni. Vzdycky mam cas si s nim hrat, nic neni tak akutni {ani vareni}, aby nepockalo. Rad si hraje i sam. Nevim, jestli vam tito neco poradim, ale je to nas pristup {zatim mame prvni dite a chystame se na dalsi}, ale zatim to funguje a tak to same budu delat dal. hezky den.