Na vztekání mám vlastní recept: naučila jsem Patrička hru - otevřít, zavřít a tu úspěšně používám nejčastěji. Nechce odejít z místnosti - pojď, zavřeme dveře, až je sám zavře, tak se diví, že je venku, ale už se nevzteká a tak Patrik sám zavírá i pračku, šuplík a podobně. Při přebalování si říkáme básničky, nebo se musí zabavit jinak - grimasy, vyhazování do vzduch a pod.
Hlavně neukázat vlastní vztek, nervozitu nebo bezradnost!