Ahoj Ester, já před nějaký časem přečetla s chutí tvůj článek, žiju na vesnici, je to také liberecký kraj. Ty se srovnáváš s lidmi, kteří žijí ekologičtěji, ale já se v těchhle kruzích pohybuji a pohybovala hodně a musím říct, že v podstatě každý žije tak jako třeba vy. Všichni řešíme stejné problémy a děláme stejné ústupky, protože a) potřebujeme peníze - neb soběstačnost je jenom mýtus uměle vyvolaný
b) ve skutečnosti chceme žít v klidu, věnovat se dětem, mezilidským vztahům a vlastní seberealizaci a ne od rána do rána se snažit v potu o živobytí. A myslím, že je celkem jasné, že peníze si jednodušeji vyděláš zapojením do systému, než pracnou výrobou a prodejem vlastních produktů.
Když píšu že všichni, tak opravdu všichni, neznám výjimky. Takže to co popisuješ je úplně normální a já zažila x lidí, kteří by to skritizovali, že to vlastně není ekologie, ale ne proto, že by žili lépe, ale proto, že jsou to ekologové teoretici a hledají ty nedostatky (nenadávejte mi, diskusi jsem nečetla, píšu to nekonkrétně, neb spoustu takových lidí znám).

Pro mne je tím největším důvodem k žití na vesnici klid a pak na druhém místě to, že znám lidi a tudíž mám pocit, že někam patřím. Další věc je že se tady nebojím o děti.

K ekologickému kacířství dodávám, že auto je náš skoro nejlepší přítel, že jsem si v šestadvaceti letech se dvěma dětma udělala řidičák, abych tímto přítelem mohla samostatně vládnout a dojet si nakoupit, k lékaři, do kina, příp. jen tak změnit vzduch a podívat se, jak žijou jinde.
Dalším přítelem je internet a ještě ráda chodím do práce.

Na druhou stranu topíme a vaříme na dřevu, vodu ohříváme na dřevu, třídíme odpady, děláme do zemědělství a také auto jezdí na plyn :-)

Mmch, jaro je jak vyšité, cácory objevili o víkendu tři slepýše a v potoku za domečkem plave užovka. Ovečky rodí jak o život a na zahradě se nám zabydlela kukačka.

Všem vesničanům přeji hezké dny a hodně síly, ale hlavně potěšení.