Z vlastní zkušenosti ve svém okolí jsem zažila obdobný případ - jednalo se o asi devítiletou holčičku - při komplikované neurologické operaci se na sále "cosi" (nejsem lékař) pokazilo, důsledky byly nedozírné. Dítě se asi po půl roce "vrátilo" rodičům absolutně nepohyblivé, nekomunikující, nereagující, živené sondou. Rodina musela investovat ohromné prostředky do vybavení, aby se o malou vůbec mohli starat, přičemž jim stále bylo doporučováno, aby dítě dali do ústavu, protože není šance na zlepšení. Po dvou letech se žabka začala lepšit, reagovat, komunikovat, pak jsem ji viděla na vozíku, pak se naučila znovu chodit... Reakce lékařů byla, že sami nechápou a neumějí si to vysvětlit - mozek prý má velkou regenerační schopnost a zejména u dětí... Být Filípek moje dítě, taky bych doufala v zázrak.
Předchozí