Po přečtení tohoto příspevku se nemohu ubránit smíšenému pocitu. Autorka si poněkud protiřečí hned v několika bodech. Reagovat budu jen stručně. Vstávat z nízké postele po břišní operaci je asi daleko horší, než z té vyšší. Ráda přejít na umělou výživu, když jsem chtěla tolik kojit, to mi přijde zvláštní. Aby porod skončil cís. řezem, protože vázne kvůli pomalému otevírání por. cest, je dostatečný důvod, aby se déle neunavovala matka i dítě. Když potřebuji ve svém životě profesi, které příliš nerozumím /kadeřnice, švadlena, lékař/, tak jim nastíním svoji představu, ale necepuji je za to, jak mají držet nůžky, hřeben, jehlu apod.