Až do této chvíle jsem si chtěla vybrat porodnici a to zrovna Motol nejsem tím příliš nadšená, ale něco velice podobného se mi stalo před 8 lety u Apolináře na Praze dvě. Už 10 dnů před porodem jsem ležela na tzv. rizikovém předporodním oddělení, když jsem dostala kontrakce ze kterých jsem měla obrovskou radost,(první dítě se narodilo císařských řezem a druhé jsem chtěla zažít "normálně") bylo mi v podstatě vyhubováno, že jsem je dostala velice brzy. Potom co následovalo byl pouze zlý sen nic se nedělo i když jsem říkala,že mám silné a nepravidelné kontrakce na konci prvého dne mi byla milostivě přivolána lékařka, která konstatovala, že jsem se ještě vůbec neotevřela (po celém dnu) a nebylo jí to vůbec divné, pak následovala noc, kdy mi bylo řečeno, že mám spát dostala jsem i nějký prášek dnes už bych si nic nevzala!!!! Po něm jsem jaksi usnula, ale asi ve tři hodiny v noci mne zbudily silné stahy, tak jsem tedy chodila potmě a potichu nemocniční chodbou na G 1, aby mě nikdo neslyšel v 5, 00 hodin jsem se osmělila a zaťukala na sestru, která mi sdělila, že je teď na sále nebude budit určitě, že spí a že mám počkat až přijdou v 6.00 střídat. Tak jsem čekala, pak nastal fofr asi v 7.00 nastoupil jiný doktor, kterému bylo zřejmě divné,že jsem ještě neporodila a tak jsem šla rychle ale velmi rychle na porodní sál. Tam už to šlo naráz, protože zjistili, že mám zkalenou plodovou vodu jasné znamení toho, že se dítku ani matce nevede dobře a následoval císařský řez, protože ozvy plodu byly již nepravidelné. Operační sál měli připravený snad za 5 minut. Nikomu nepřeju tu hrůzu kterou jsem prožívala než mi dali narkózu, ty bolesti předtím a ten strach po probuzení z narkozy zda-li bude dítě v pořádku. Dnes je dcerce už 8 let vyvíjí se dobře, ale bylo to velké štěstí. Takže už nikdy Apolinář!!!!