Před 6lety jsem rodila svého chlapečka.Podle UZV tvrdili, že mimi je zdravé a nemám se čeho bát!To,že jsem měla rizikové těhotenství a malý chtěl pořád ven,nikoho až tak neznepokojovalo..Mě vlastně taky moc ne,protože mi nikdo neřekl,jak se chovat při rizik.těhotenství.V nemocnici jsem byla 4x a pokaždé na udržování a zklidnění.Malý se narodil 11.7.99,týden po termínu.Od půlnoci jsem cítila bolesti,v 7:30hodin jsme odjeli do porodnice,v 8,30hodin mi píchli"urychlovací injekci"s tím,že malý bude brzo na světě.Ve 12:30hodin mi dali další...Bolesti se stupňovaly a mimi nikde.Vydržím kde co,ale to mi přišlo příliš!V 15hodin mi dali další urychlovák a pořád nic.Nemohla jsem se už ani hýbat,bolestí jsem neviděla,pořád mě přesvědčovali,že to je normální.Když se konečně syn v 15:45hod.narodil,doktor(mimochodem-po roce jsem se dověděla,že mě nerodil porodník,ale pediatr!)řekl"Kurva,ten měl být císařem!!"Měl 54cm a 4,20kg a já prvorodička.Nad ránem jsem skončila na operač.sále,protože opoměl vyndat celou placentu a nedošlo mu,že mě tak velké dítě"trošku roztrhalo".Nebýt hodné sestry,která mě hlídala co půl hodiny a pak co 15minut a dokázala se postavit doktorovi-co mě rodil,dnes tady nejsem!Už jsem další mimi nechtěla!!!Nejen pro to,že skrz"péči rodícího lékaře"malý má DMO,protože ho"trošku přidusil",ale z té hrůzy,že zas prožiji to porodní martýrium!Dneska se s manželem snažíme o druhé miminko a i když mám z porodu strach,věřím,že tentokrát to bude jiné a taky vím,že když budu držet pusu v porodnici,ničeho tím nedosáhnu a bude to jen špatné.Proto se ptám kamarádek,kde rodily,ať si můžu udělat obrázek a nezažít tu hrůzu,co tehdy.Držím všem maminkám palce,ať mají z porodu ty nejlepší zážitky!!!!!!