nevím jestli se to dá srovnávat, ale tohle je můj zážitek. Vyvolávali mi porod ve 39. tt,naše dvojčata byla obě hlavou dolu a tak nic nebránilo kalsickému porodu. V osm hodin mi dali tbl.a začalo to. Kontrakce cca za dvě minuty a síla vcelku dost velká. Po hodině dr po vyš prohlásil,že se moc neotvírám a dostala jsem znova tbl. a vše se opakovalo.Sestra mě upozornila,že to bude něco jinného než klasický porod ,že bolesti budou častější a síla větší. Pak se to obohatilo o infuzní terapii s oxitocinem a tak dále. O kontrakcích po víc jak čtyřech minutách se mi mohlo jen zdát..., velkou oporou mi byl manžel který trpělivě snášel mé stisky a to jak jsem se na něj věšela v bolestech. Ve finále v půl jedenácté v noci, kdy už jsem byla opravdu vyšťavená jsem byla otevřená na sedm prstů a tak se dr rozhodl pro sekci. Byla jsem upřímě ráda,že ty bolesti už mám za sebou.Po té co mi dali epidurál jsem i vtipkovala s anesteziologem. Je to právě čtrnáct dní,a už jsem v pohodě a na ty bolesti si téměř nevzpomenu. Neříkám,že bych příště chtěla znovu takový porod ,ale za pokus přivést miminka na svět přirozenou cestou se platí i bolestí.