Ahoj,

stalo se mi neco podobneho. Prisla jsem do ordinace, stravila tam zhruba 20 min a z toho 15 min jme resili potraty. Jsem poprve tehotna, zrejme v 8.tydnu a mimco jsme si vcelku prali. Pan doktor se na me kouknul, rekl, ze jsem divci konstituce, ze tyhle zeny bezne donosi az svoje 4.dite. Pak mi velmi detailne vyvetlil jak k potratu dochazi. Kulila jsem oci a v hlave jsem mela peknej binec. Nakonec mi rekl, ze se mam pohybovat velmi klidne a nesportovat. Zadne otresy, maximalne dlouhe prochazky. A hlavne klid, klid, klid.... Psychika maminky je pry pro detatko to nejdulezitejsi. Tehotenskou knizku pry z povercivosti nedava drive nez v 11.tydnu. To aby maminka nebyla na tom jeste hure, kdyby nahodou potratila, coz je pry v celku bezne.Kdyz k tomu pripoctu, ze po dusevni strance mi neni zrovna nejlepe, mam problem akceptovat zmeny, ktere mi v zivote nastanou (vedla jsem dost cinorody zivot, hodne sportu a ted mam alespon na rok a pul pauzu, k tomu ale mimiska moc chci a pritom jsem uzkostliva a vseho se bojim) udelal mi opravdu medvedi sluzbu. Jenze presne za tyden jsem zacala spinit. Honem jsem bezela za panem doktorem a setkala jsem se u neho s pochopenim. Asi mel v necem pravdu. Okamzite me poslal na ultrazvuk. Tam zjistili, ze pindiskovi srdicko tluce o sto sest a zadny hematom nikde videt nebyl. Takze se zatim drzime a ja se doufam brzo taky srovnam. Takze se taky drz, a preju Ti, aby jsi prozila krasne tehotenstvi!