Přidat odpověď
Hanka šla do manželství s vírou, že bude milována, hlazena a mazlena, po deseti letech manželství ví, že nic takového nedostává. Může cokoliv, jen ne to po čem touží - lásku svého muže. Protože je vdaná, jiného nechce. Co je jí platné, že může přijít v kolik chce, když ji nikdo neobejme, když je smutná, nikdo jí neřekne, že jí má rád takou jaká je, že je prostě jeho?
Copak takhle se dá žít. Ona sama píše, že by chtěla odejít, ale nemůže - dítko LMD a nemá kam. Copak to není jako vězení, každodení trápení, když při každém pohledu očí, cítíš, že tě NIKDO nechce, že mu nestojíš za to, aby tě pohladil? A když tě pohladí, víš že chce sex? Tak jsem aspoň Hančin příspěvek pochopila já.
Předchozí