Velice děkuji za to, co bylo napsáno. Já jsem na tom, bohužel, byla podobně.
Přesto, že jsem personál porodnice upozorňovala na neustálé bolesti a nevolnosti, bylo mi řečeno, že má touha po miminku je větší než schopnost logicky uvažovat. Zástupce primáře mi navíc v 19 hodin večer řekl, že mám, dle jeho názoru, do porodu ještě tak tři neděle čas. Od 21 hod. jsem měla kontrakce každé tři minuty. Bylo mi opět řečeno, že se jedná pouze o " poslíčky ", tak ať se uklidním. V 6 ráno mě přijali na sál. Vodu mi píchli, byla už zkalená. Zkrátím to. Ve 20 hodin ( ! ) se mi císařským řezem narodil syn. Měl zástavu srdce a nedýchal. Zaplať Bůh mi skvělá dětská doktorka chlapečka zachránila. K císaři došlo až po té, co mi tlak vystoupal na 160 / 110 a přestala jsem vidět. Tři dny, které jsem strávila po porodu na JIP si skoro nepamatuji, měla jsem otravu.
Po návratu na porodnické odd. mi zástupce primáře oznámil, že je skvělé, že jsem se KONEČNĚ rozhodla porodit, že už bylo na čase.