Dobrý den všem,
já mám taky jednu zkušenost. Porodila jsem tři děti a v každé mojí těhotenské průkazce, či v každém porodopise byste našli, že vše bylo bez problémů. Přesto mám chlapce, který má velmi podstatné zdravotní problémy. Narodil se s vrozenou vadou. Já ze svého pohledu ovšem nemohu říci, že by vše bez problémů během mého 2. těhotenství bylo, a to jak z pohledu mého, ryze instinkt, tak z následných objektivních následků. Během 2. trimestru jsem začala pociťovat bolesti břicha, vyhledala jsem lékaře, ale břicho netvrdlo, vpodstatě žádný nález, navíc jsem doma jednoho sviště už měla, takže jste asi unavená, že? Nemohla jsem chodit, ale pokud to bylo takto, nechtěla jsem hysterčit, zatla jsem zuby. K mému přesvědčení, že jsem asi trochu těhotensky vyšinutá přispíval také můj pravidelně se opakující sen, umírám při porodu, umírá mi dítě, nebo oba.Tři týdny před porodem jsem dostala opravdu silné bolesti - ztrácela jsem vědomí, odešel mi krvavý hlen. Pobyla jsem si týden v nemocnici, vrátila se domů s tím, že jsem měla poslíčky. Na oddělení byl jeden lékař, který mě vzal na ultrazvuk, zjistil, že mám málo plodové vody, dítě má policystickou ledvinu, je v tísni(srdeční činnost), ale byl tam také jiný, který to vše smetl ze stolu. Když se mi synek za tři týdny narodil neplakal, dusil se, byl pokryt čímsi zeleným, spontánní oboustranný pneumotorax, převoz do fakultní nemocnice, celková sepse způsobená kvasinkami a hlavně nefunkční ledvina a totálně jinak vyvinuté močové ústrojí. Řeknete nojó vrozená vada, za to nikdo nemůže. Jistě za to nikdo nemůže, ale předpoklát se to dalo, jenže ... Kdyby se na jeho vadu přišlo dříve a narodil se třeba tehdy, když nastaly akutní potíže plodu (před 3 týdny) byl by rozsah jeho postižení mnohem menší!!!! Já od té doby lékařům nevěřím, když jsem čekala 3. dítě, honili mě z vyšetření na vyšetření a všude se mě s údivem ptali Vy nemáte strach, že vaše dítě bude postižené (navzdory genetice, kde mi řekli, že je to prostě hloupá náhoda a že není nijak zvýšená pravděpodobnost dalšího postižení)? Já ale věděla, že bude zdravý a neptejte se jak, byl to instinkt. Nikomu nic nevyčítám, pouze sobě, neměla jsem slepě věřit lidem. ktřeí se mnou nemají nic společného. Měla jsem věřit sobě, jít na jiné pracoviště, zaplatit si péči jinde. A proč tohle píši do diskuze o porodech doma? Já mám někdy pocit, že to stojí takto : buď porod doma s rizikem, nebo porod v nemocnici bez rizika. Snažila jsem se ukázat, že riziko, (teď se to týká jen mě)možná větší je právě v porodnici. Tam říkají ignorujte své pocity, potíže, ignorujte sami sebe, svěřte se do rukou nám, my tomu rozumíme, nesnažte se nám říkat, co vám je, my to víme. Tohle je pro mě riziko. Riziko na které jsme oba a hlavně Martínek dost ošklivě doplatili.