Sylvo,
v kterych zemich se uci cizi jazyky pozdeji nez u nas, zminujes dokonce 12 let? Ja jsem vzdy myslela, ze se ve svete zacina mnohem drive.
Moje zkusenosti s dalsim jazykem jsou podobne jako ma Sally (moje dcera chodila do skoly kterou Sally zminuje a ja jsem byla velmi velmi spokojena). Deti se tam neucily jazyk, pan ucitel byl Brit, jinak nez anglicky nemluvil a deti poslouchaly a anglictinu nasavaly stejne jako doma cestinu.
(V pripade teto skoly spise korejstinu ci rustinu ci jine jejich materske jazyky.) Tato jazykova ruznorodost taky zpusobila, ze mezi sebou se deti nemohly bavit cesky/rusky/korejsky, anglictina byla dorozumivaci jazyk a pokud chces pujcit kolo, musis vedet, jak si o to rici.
V 5ti letech nastoupila dcera v Kanade do French Immersion. Opet podobny pristup - pul dne pani ucitelka mluvi jen francouzsky a deti se musi snazit mluvit jen francouzsky, po obede se mluvi jen anglicky. Predmety se stridaji, aby se zacci naucily terminologii v obou predmetech. Jazykove deti nemaji problem, naopak, pri celostatnich testech maji vysledky v anglictine lepsi nez spoluzaci v celoanglickych skolach. V nasem pripade pokulhava cestina, cteme, mluvime - ale neni to dost a pochopitelne gramatika, tu nestihame. Jde o to, jak se jazyk uci - ja nejsem schopna sprtat slovicka a gramatiku, na skole rustina a nemcina byla katastrofa velika. Pak jsem byla hozena do anglicky mluvici zeme a proste jsem nemela jinou moznost, zacala jsem mluvit v obchode, s manzelovymi kamarady, jsem obrovsky knihomol - prvni prelouskana knizka byla Agatha Christie, slo to spatne, ale ceske knizky nebyly a internet taky nebyl.
Předchozí