Martino,rozhoeně si nemusíš vyčítat,že bys byla špatná matka,když si necháváš mimi v posteli jen proto,abys nemusela v noci vstávat.Jinak by nás špatných matek bylo mnohem víc.Já mám malého taky pořád v posteli.Taky proto,abych nemusela v noci vstávat,vyndavat ho z postýlky,riskovat,že šlápnu na muže a s dítětem v náručí se skutálým na zem.Pro mě je to praktické i po téhle stránce.Jinak pro ostatní.Miminko se cítí bezpečněji,když cítí svojí matku.Kdy jindy,když ne když jsou spolu.Pokud leží vedle mě,cítí tlukot srdce a tomu dává pocit bezpečí,které mělo v bříšku.Proto se taky hned uklidní,pokud je rozrušené nebo ho něco bolí.Jsou na to i vědecké studie.Děti,které mají častější fyzický kontakt se svojí matkou,jsou mnohem spokojenější a vyrovnanější.V přírodě u jiných savců fyzický kontakt funguje úplně normálně.A přesto,že člověk je tvor velmi inteligentní,tyhle pudy přírody má zabudovaný taky.Tudíž,pokud mimi leží vedle mě,cítí mě,pak je spokojené a já jsem taky spokojená,protože vím,že je v pohodě.Krom toho,jsem dostatečně vyspalá,což jsem u prvorozeného neznala,protože jsem k němu musela vstávat každou hodinu.Měl reflux a špatně a málo pil.Jsem ráda,že teď je to takhle.Rozhodně na tom není nic špatného spát s miminkem v jedné posteli.