Ahojte vsichni!

Zijeme v Nemecku uz 13 let. Nasemu synovi byly 4 roky, kdyz jsme sem prisli. Pro nas bylo uplne samozrejme, ze budeme "doma" mluvi cesky. S nasi nemcinou uz to bylo horsi a nas syn se ve skolce snad behem pul roku naucil nemecky. Ted mame 3.leteho prcka a nevidim jediny problem. S nami mluvi cesky (a samozrejme s babickami - tam vzdycky deti stravi prazdniny a musim rict, ze jim to hodne pomaha). Samozrejme prisla i takova krize, ze nase dite chtelo jen mluvi nemecky, protoze jim to prijde prirozenejsi (okoli, skolka atd.) Ale asi po roce, kdy jsme vydrzeli!, se cestina opet stala normalni. Dnes je mu 17 let, jezdi si do Cech a vsude se domluvi, ma tam kamarady a svet je v poradku. Kdyz vidim, jak nam to trvalo, nez jsme se tu nemcinu naucili a ty deti to dostanou jako darecek, byla bych jeste pro vicero reci. A vubec v dnesnim svete. Ti psychologove to berou moc teoreticky. Kazdy cizinec tu umi svou rec, nekdy i spisovnou a jeste k tomu nemcinu a nemaji s tim problemy. Podivejte se napr. na Turky. Pro ne je uplne samozrejme, ze se v rodine mluvi jejich reci. A dnesni deti nemaji jedinej problem ve skole. Myslim si, ze je vec chuti a nahledu na vec. Ale ceho jsem si u nas jeste vsimla. Po cele generace mluvi Italove, Cinani, ... v Americe svoji reci a my se bojime o tu nasi cestinu. Proc???? Neni jediny duvod!!!! Ahojky vsem v cizine! M.