Ahoj, Jano!
Porod naší dcery mám dosud v živé paměti a právě díky přítomnosti mého manžela na porodním sále jsem nepociťovala žádné "poprodní trauma". Přestože se porod nevyvíjel nejlépe a Barborka se nakonec narodila císařem, byl muž nepostradatelným pomocníkem pro mě (dával mi napít, přikládal kyslíkovou masku, držel mi palce..), ale také se zhostil role prostředníka mezi mnou a personálem přímo ukázkově. Pokud tedy neradín již pozdě (v tom případě blahopřeji!), vezmi si budoucího tatínka s sebou.
Palce drží Kamila