Nechápu to šílenství kolem čerta a Mikuláše. Jako malá jsem se čerta hrozně bála, brečela a nehnula se od babičky z klína narozdíl od mé sestry, která mu šla podat ruku. Ve chvíli, kdy se za ním zabouchly dveře jsme se obě vrhly na košík s dárky. Přesto, že jsem se opravdu bála, to platilo i o některých pohádkách, žádné trauma jsem nikdy neměla a ani nemám. Čert a Mikuláš patří k dětsví a to mi nikdo nevymluví. A co třeba bojovky a jiné dětské hry?