Milé nastávající maminky,

chtěla bych se s Vámi podělit o můj zážitek z bohunické porodnice. Do porodnice jsem jela na dvakrát. Poprvé to byl planý poplach, kdy kontrakce sice byly, ale stále jsem ještě nebyla otevřená. Dostala jsem tedy na výběr, zda zůstat, nebo jet na čas ještě dom.. Samozřejmě jsem si vybrala druhou možnost, jelikož jsem se řídila heslem "všude dobře, doma nejlíp" a hlavně to pohodlí, které člověk doma má prostě vyhrálo. Zklamáni, že se ještě nic neděje jsme tedy odjeli s partnerem domů. Kontrakce však během dne ustávaly, aby v zápětí zase mohly začít sílit a tak jsme byli do 24 hodin v porodnici znovu. Můj partner celý znechucen, navíc v nočních hodinách, na vrátnici v Bohunicích opět hlásil, že jedeme do porodnice, avšak v duchu si jen říkal, že se jedná o další planý poplach. Nicméně jsme se vyšplhali do 1 patra a zazvonili na porodním sále. Jelikož jsme si dopředu zavolali, že jedeme, byli jsme rychle přijati porodní asistentkou, která mě vyšetřila. Když se rozezněli její slova, tak se mamino převlékněte, jste již otevřená na 3 cm a že se domnívá, že během 4 následujících hodin porodím, silně se mi psychicky ulevilo, ač bolesti sílily. Můj partner skoro nevěřil a běžel do auta pro věci, které jsme pro jistotu a s představou, že nás pošlou zase domu raději nevyndávali.

Došli jsme společně na porodní sál, jelikož jsme absolvovali zdejší prohlídku v rámci předporodního kurzu, rozhodli jsme se pro nadstandardní pokoj, kde bude příjemější pohodlí (vybavení: polohovatelné porodní lůžko, vana, koupelna, TV, hifi věž, lůžko na ošetření novorozence, různé pomůcky na tišení bolesti....) - Všem doporučuji!!

Při příjmu jsem předala porodní asistentce s obavami porodní plán, který byl k mému překvapení přijat s příjemným ohlasem a por. asistentka se jím od počátku začala řídit. Doprovodila nás na porodní sál, vysvětlila vše co nás zajímalo a seznámila nás s průběhem porodu. Požádala jsem o epidurální analgezii, byla mi proto odebrána krev kvůli srážlivosti, s tím, že mě obratem dají vědět jak to vypadá a přijde anesteziolog mi jej píchnout. Než se setra vrátila zpět, že mi dá nálev, o který jsem sama žádala, praskla mě plodová voda.. Porodní asistentka mě tedy znovu vyšetřila a konstatovala, že již na nic není čas, natož pak na můj vytoužený epidurál, že již porod začíná.. a tak najednou začal fofr – dýchání, tlačení.. (jelikož jsem se nestihla vyprázdnit, měla jsem ještě obavy ze stolice, která ze mě půjde, por. asistentka mě však uklidňovala, že se nic neděje, že je to normální).. najednou jsem měla pocit, že je sál plný lidí, které jsem však vůbec nevnímala… tlačila jsem nejdříve v poloze na boku, bohužel mi to moc nešlo a tak mi pomáhala ještě další přivolaná por. asistentka, která se snažila tlačit na bříško.. nic naplat, maličký začal mít špatné ozvy srdíčka a tak honem na záda a znovu tlačit….konečně byla hlavička venku, kolem krku byla však omotaná pupeční šňůra, kterou por. asistentka pohotově rychle přetáhla přes hlavičku.. maličký se narodil za 1,5 hodiny po příchodu do porodnice… po narození mi ho dali na břicho, ale vzhledem k tomu, že nereagoval, rychle ho dětská sestra odebrala a společně s přivolanou dětskou lékařkou započaly mého chlapečka křísit, což se jim ještě na sále povedlo. Bohužel s ním museli rychle na novorozenecké oddělení, kde byl umístěn do inkubátoru a bezprostředně sledován, takže první minuty po porodu jsme byli s partnerem ve strachu o našeho drobečka. Naštěstí po 20 minutách již přišli pro mého partnera, aby se šel na něj podívat, že je již vše v pořádku. Vrátil se celý nadšený, mimčo v inkubátoru vyfotil a tak jsme se spolu další dvě hodinky na sále těšili z našeho malého (ehm, téměř čtyřkilového) chlapečka pouze na fotografii v digitálním fotoaparátu. Přesto to byl fajn zážitek a chtěla bych i zde velmi poděkovat porodní asistentce p. Rašovské, díky které byl porod velmi příjemným zážitkem (ač bolestivým – to k tomu však přeci patří .-)))


Musím přiznat, že oddělení šestinedělí nebylo již tak úžasné útulné místo. Nicméně sestřičky se o maminky se staraly dobře. Občas měl člověk pocit, že mají víc zkušeností než lékaři. Některé byly víc příjemné, některé méně, ale tak už to chodí asi všude. Nikdy mi však žádná neodmítla odpovědět, či pomoc, když jsem se na něco ptala, nebo něco potřebovala. Největší dík zde patří sestřičce p. Winterové, která snad ani není člověk, ale anděl, byla vždy milá ke všem a věnovala se doslova každému naplno, zejména na noční službě, kdy byl relativně čas a klid.

Další můj velký díky patří dětským sestrám na novorozeneckém oddělení, věnovali mě i malému dostatečnou pozornost a zejména nám pomohly a poradily s kojením. Takže jsme odcházeli z porodnice plně kojeni, bez jakýchkoliv příkrmů. Dokonce i poradily s technikou, polohami a možnostmi. Maličký dostal navíc během tamějším pobytu žloutenku, která vyžadovala pobyt pod foto lampou, a tudíž naše odloučení., sestry vždy pro mě docházely, když bylo potřeba krmit.. Nakonec můj dík patří i dětským lékařkám, zejm. paní doktorce Muchové.

Všem maminkám doporučuji porod v Bohunické nemocnici. Personál byl výjimečný (i když člověk musí počítat s tím, že vždy se nějaká černá ovce najde (a tou se nesmí nechat znechutit).

A shrnutí jest: člověk se nesmí bát ptát na vše co ho zajímá, říkat co ho bolí, z čeho má strach a nečekat jen na to, co mu kdo a kdy přijde říct!!! Pokud jste taková nátura bude pro Vás porod a pobyt v porodnici v Bohunicích příjemným zážitkem na celý život!!