Milá Kateřino,

bohužel se mi to stalo také... těsně před porodem, chybou ne-porodníka. Bolelo to hrozně a dlouhá léta.

Píšete:
"denně trápím tím, co jsem udělala špatně,
proč zrovna naše miminko nemělo to štěstí,
proč zrovna my ...
nemůžu vyrovnat. "

Truchlíte. To je přirozené.
Naši předkové, kteří bědovali nahlas a kolektivně, procházeli truchlením rychleji.

Kdyby truchlení trvalo déle než 3 měsíce, obával bych se, aby přirozené a zdravé truchlení "nezamrzlo" do deprese.
Kdybyste si nemohla přestat vyčítat, kde jste udělala chybu, stala by se z toho deprese.

Vy jste chybu neudělala. Nic si nevyčítejte a neptejte se proč - na to není odpověď.

Pokud uváznu - vlivem tragické životní události - v depresi, a sama nebo za pomoci blízkých se jí nemohu zbavit, je dobře obrátit se na psychologa.

Deprese by mohla ztěžovat početí.
Truchlení je přirozený proces,
a je také přirozené z něj vypadnout a začít se zase dívat do budoucnosti s nadějí.

Držím vám palec, aby se vám to rychle povedlo napravit - jste mladá a máte vůli.

Tyl