Milá Katko,

o první těhotenství přišla moje žena ve 13. týdnu, o druhé ve 26. týdnu. Na třetí pokus se nám narodil syn Honzík, který byl po porodu císařským řezem kříšený a pak ještě dvakrát v inkubátoru.
Tyto skutečnosti se na něm podepsaly. Mozková obrna. Sám se nikdy neotočil, neposadil, nepostavil. Zůstal upoutaný na lůžko odkázaný na to, kdo ho nakrmí, přebalí nebo ponosí, aby neměl oleženiny.
Honzík byl mimořádně hezké dítě a o to více to bolelo. Všechny pokusy o zlepšení jeho stavu selhávaly.
Byl mnohokrát v nemocnici a zažil mnoho bolesti a utrpení. Svůj nerovný boj prohrál čtyři dny po svých sedmých narozeninách v listopadu 1998. Selhání srdce.
V té době jsme už naštěsí měli na čtvrtý pokus roční Marušku. Ač holka, vydá za dva kluky a mé ženě i mi dělá velkou radost.
Bylo toho dost, co jsme museli s ženou "ustát" a notně to prověřilo náš vztah.
Nachci Vám psát o milosrdném čase, který rány zhojí, to už udělali jiní.
Přeji vám oběma, abyste drželi při sobě a byli si oporou. Věřte mi,že vím o čem mluvím.
Držím Vám, Katko, všechny palečky a pevně věřím, že další pokus přínese štěstí a radost do vašeho domova.
Mnoho štěstí !!!
Vladimír.