Stále nechodíme na nočníček a vůbec nám to nevadí. Klidně si počkáme,až pro něj přijde ta správná chvíle. Zkoušeli jsme to zatím asi tak čtyřikrát od jednoho roku a bez úspěchu. Je to temperamentní šídlo,které když posadíte na hrneček stejnou rychlostí okamžitě vztává a odchází,není mu jasné,proč by měl na něm sedět. Zkoušela jsem ho zabavit,podávala mu různé hračky a povídala si s ním,ale ani to nezabránilo v jeho okamžitém odchodu z nepohodlného hrnečku. Prostě tomu nerozumí a basta. Věřím všem těm,kteří mají klidné dítě,které kde posadí tam ho mají a nebrání se,náhodně a naprosto bez motivace pouze odvedením pozornosti k hračkám či knížkám potřebu provede i bez chápání toho co po něm chcete a klidně i od 10 měsíce,protože teprve pak po prvním a dalším úspěchu můžete motivovat dítě pochvalou,když vidí důsledek svého snažení.
Předchozí