Milá Evo,
po dlouhé době jsem se dostala opět na WEB. Se zájmem jsem si přečetla jak jste procházely psychologickými testy. My jsme taky rodiče čekatele- s razítkem od Ministerstva - že jsme vhodní.Celá cesta k razítku bylo pro nás jedno velké rozčarování. Po pravdě, vůbec nikdo z těch dam, které jsme cestou potkaly nás nepřesvědčili, že dělají všechno v zájmu dítěte a ¨pro ně (nesmyslný zákon nevyjímaje). Psycho-testy - jedna fraška, posezení první s dalšími 4 páry- druhá velká fraška- kde jsme nic podobného jako vy neřešily - byly jsme všichni z toho rozčarováni. 2.sezení - obnášelo 5 minut v kanceláři, kde se nás zeptaly jestli nenastaly žádné změny (mysleli tím jestli náhodou nejsem těhotná a jestli pokračujeme ve snaze otěhotnět- in vitro- odpověď - NE). Taky nás ubezpečovaly že vlastně doba kdy probíhají testy üž vlastně s námi počítají a kdyby bylo vhodné dítě- že ho dostaneme- omyl- závazné bylo až konečné potvrzení z Ministerstva , že jsme prověřeni a tím pádem vhodní adoptivní rodičové. Celé to trvalo rok - je pravda, že dnes vím že to byla krátká doba - ale jenom proto, že jsme nep¨řetržite "obtěžovali". Pak jsem jenom náhodou četla příspěvek o FOD a Martince (od Báry tady na WEB-u) a zavolala jsem tam. Volala jsem v září 2000 a 6.11.2000 jsme si přivezly domů Sáru, která byla na světě šestý den. FOD nám zprostředkoval - přímou adopci - známe matku a prostředí a ona zná nás. 17.dubna jsme měly soud o svěření do péče a Sára je už naše!!!Měly jsme obrovitánské štěstí a já kromě těhotenství a porodu prožívám mateřství na plný úvazek od začátků. Pořád jsme taky v pořadovníku na sociálce - kde je nezajíma , že už máme dceru, protože tu jsme si "sehnali" jinou cestou a jich se to netýka!. Takže doufáme a čekáme ,že Sáře možná přibude jednou i sourozenec. Když se to povede - dám vědět. Zdraví Marika