Myslím, že bych se zajímala, co dál - my jsme měnili školu ve čtvrté třídě, v první to vypadalo podobně, dítě bylo "hrozné", na nové škole je chlapec "kamarádský, chytrý, jen špatně vedený" - odpovídají tomu i lepší známky, i větší ochota chodit do školy, i dokonce (u dysgrafika s údajně těžkou LMD) chuť kreslit, stavět, modelovat...Věci u nás nevídané. Proč to píšu: z té nové školy část maminek dala děti pryč, protože v první třídě na ně byli přísní. Ale teď, ve čtvrté, to nese jednoznačně ovoce - děti umí mnohem víc a paní učitelka se může věnovat individuálně... Ale taky vím, že když děti nemají dobré známky, je to vina učitele. Moje babička i můj otec, kteří oba učili celý život, říkali:" Když u kantora mají děti průměr pod 2,30, (rozuměno průměr všech dětí, které dotyčný učí)je to špatný kantor!" Myslím, že v první třídě by mělo být hodnocení ještě vyšší - první známky mají vliv na celý život - brala bych průměr všech do 2,00.