Snad na jednu z nich sem narazila, věřím, že mají spoustu práce, a je jedno jestli je to rehabilitační nebo jiná sestra prostě nejsme hnůj. Nebýt jedné mladé sestřička, která se zhrozila tak bych se asi nikdy neumyla, na pooperáku o to neměl vyloženě nikdo zájem ležela sem tam dva dny a když sem se zeptala kdy se můžu umýt měla sem počkat. 4ekala sem do druhého dne až na normální pokoj kde se taková mladá sestřička zhrozila odlepila mě břicho a rozvázala nohy abych mohla do sprchy. Myslýte, že je super tři dny po císaři a s očistkama v čtyřicetistupňových vedrech. Já nikoho do jednoho pytle neházím prostě sem na ně měla štěstí a nejsem člověk, kterej je profesionální prudič o všechno si řeknu jednou a pak čekám, protože dokážu pochopit, že má někdo moc práce.
A paní co semnou ležela na pokoji od rána byla na nervy, že jí miminko plače hladem a prosila je aby jí daly trošku příkrmu, že ještě nemá mlíko už sme s toho byly na nervy všechny dali jí ho až večer po tom co měla úplně vydudlaný bradavky a byla tak hysterická, že dostala horečku malej se nadlábl a do minuty usnul. Vím, že se tam všichni snaží maminky roskojit, ale za jakou cenu. Tak se na mě nezlobte, ale měla sem asi smůlu na lidi.