Tohle asi každá maminka chápe - pro mne je právě proto problém porodnici vybrat. Nechci už znovu rodit ve velké porodnici, kde je rodička jak na běžícím pásu, personál se neobtěžuje maminku detailně informovat a předpokládá, že je jí vše o chodu porodnického oddělení předem známo, ignoruje její prosby bez vysvětlení atd. Jenže co v případě komplikací, co když bude muset být děťátko na JIP?

Nerodila jsem u Apolináře, byla jsem se tam ale podívat a podobné "příznaky" velké porodnice jsem tam viděla. Budoucí maminky prováděla unavená a zjevně přetížená sestřička, mluvila uštěpačně o alternativních způsobech porodu, občas pronesla výraz, který těhotným ženám vůbec nemusí nic říkat. Například nás informovala, že není možné kojit do tří dnů po porodu, než se vytvoří mléko, pokud je třeba, jsou děti krmeny mateřinkou - říkala jsem si, proboha co to je???

Problém není ve vybavení nemocnic pro pohodlí maminek, v útulnosti porodních sálů (alespoň pro mne ne), problém je v přístupu k rodičce, ve stereotypech (pro mne je například nepochopitelné rutinní "odkládání" novorozených miminek na 2 hodiny do inkubátoru těsně po porodu). Pokud by se toto podařilo změnit, bylo by to úžasné a mnohým maminkám by odpadlo dilema, zda vybrat porodnici podle toho, aby jejich dítě nemuselo bez kontaktu s maminkou proplakat první hodiny poté, co přijde na svět (v mém případě celou noc :o(((() nebo podle toho, aby v případě komplikací byla veškerá možná pomoc "po ruce". Vím že je to těžké, vím že tu proplakanou první noc moje dítě přežilo a případné komplikace přežít nemusí, ale trhá mi srdce, když si na to vzpomenu.