Zdenko (a ostatní),
odhodlala jsem se k napsání tohoto příspěvku jen proto, že mě začíná děsit, jakým směrem se tato diskuse vyvíjí.

Já osobně jsem odpůrkyně potratů a domnívám se, že v naší společnosti panuje klima, které na je můj vkus potratům příliš nakloněno, či které je dokonce podporuje (typickým příkladem je MUDr. Uzel). Ale řešení této situace nevidím v žádném případě v zákazu potratů! Podobné zákazy vždy vedly a povedou pouze k tomu, že ženy budou podstupovat potraty dále, ale nelegálně. Tím vystaví v lepším případě sebe i lékaře trestnímu stíhání, v horším případě budou riskovat své zdraví a život v rukou ne-odborníka. Uvědomujete si vůbec, jakou zodpovědnost na sebe tímto bojem za zákaz potratů berete? Jaké následky takový zákaz může mít – kolik doživotních neplodností a kolik ztrát na životech? Překvapuje mne, že v rámci záchrany života nenarozených dětí jste ochotna obětovat životy matek. Domnívám se, že toto je potřeba zřetelně říci – nevěřím totiž, že vaše snaha o absolutní zákaz potratů zcela jistě není vedena jen úctou k lidskému životu. Kde je potom úcta k životu nešťastné a zoufalé ženy, která je v krizové životní situaci donucena překročit zákon, což jí navíc může stát život?

Musím říci, že obdivuji vaši vytrvalost, s kterou prosazujete svůj názor, ale na druhou stranu velmi lituji, že tuto energii nevěnujete něčemu, co by přispělo ke snížení počtu potratů přirozenějším způsobem. Mám tím na mysli propagaci a osvětu. Celkem chápu, že vaše náboženské přesvědčení vám nedovoluje propagovat tzv. „nepřirozené“ plánování rodičovství jako je používání kondomů nebo HA (je to ovšem škoda), ale jistě jsou i jiné možnosti.
Domnívám se však, že mnoho žen podstupuje potrat, aniž by přesně věděly, co to vlastně obnáší. Nemají tušení, co se při potratu děje jak plodu, tak jejich vlastnímu tělu. Podceňují rizika s ním spojená (další neplodnost aj.) nebo dokonce o možných negativních následcích nejsou ani dostatečně informovány. Jsem přesvědčená, že je především důležité informovat o všech negativech potratu ty ženy, které ani přesně neví, do čeho jdou, a které mají možnost dítě donosit a vychovat. Pokud se má totiž žena zodpovědně rozhodnout, měla by mít možnost získat různé informace z různých zdrojů - ne jen od svého gynekologa, nebo z médií, která podle mě svým způsobem „propagují“ potrat jako jednu z možností „antikoncepce“. (Tady musím ocenit internetovské stránky Prolife, které k této informovanosti nemalou měrou přispívají – sice se s jejich pohledem 100% neztotožňuji, ale myslím si, že každá taková aktivita je nesmírně důležitá.) Také by snad mohly existovat nějaké organizace, které pomohou např. získat finanční prostředky těm ženám, které jsou v krizové situaci, která jim neumožňuje dítě „uživit“. Domnívám se, že v tomto náš systém sociální péče naprosto selhává. Pokud se žena pro potrat rozhoduje v tíživé životní situaci, měly by existovat záchranné mechanismy, které jí pomohou tuto situaci zlepšit a které jí umožní, aby si dítě ponechala. Musí to být ale svobodné rozhodnutí ženy. Jsou ale i situace, které změnit prakticky nelze (ohrožení zdraví matky, nebezpečí narození dítěte z těžkým poškozením, těhotenství po znásilnění) a v takovém případě je podle mého názoru neumožnění legálního potratu nelidské.

Na závěr chci říci, že ačkoli stejně jako vy považuji potrat za zlo, vaše krajní stanovisko mě nutí pouštět se s vámi do diskuse a do určité míry potraty obhajovat. Chci však znovu zdůraznit, že dle mého názoru by měl být potrat opravdu až tím posledním řešením.

Přeji vám všem hodně zdraví!
Jana