V těhotenství jsem poslouchala rady zkušenějších kamarádek, které mi říkaly - no jo, bolí to, ale jinak je to fajn, takový zvláštní. A měly pravdu. Porod bolel, ale já přesto neměla pocit, že se děje něco, co musím protrpět. Naopak, při každém stahu jsem byla šťastná, že jsem zase o kousek blíž k chvíli, kdy poprvé uvidíme našeho broučka. Mimo stahy jsem byla rozchechtaná. Proč? Nevím, prostě se mi nějak pobláznily hormony. Kamarádky porod považují za pěkný zážitek, já (když už jsem se otřepala z chování nemocničního personálu) taky. Masochista nejsem, asi budeme parta bláznů.