Milá Gábinko, udělala jsi mi moc velkou radost touhle zprávičkou!!! Oběma holčičkám přeju do života to nejlepší!!! Asi málokdo si dokáže představit, co jsi musela absolvovat. Kdybych si Tvůj příspěvek přečetla dříve a ne až teď, nikdy bych na Vinohrady nešla. Ale 20.3. 2005 jsem tam císařem porodila nádherného chlapečka. V těhotenství jsem neměla naprosto žádné problémy a tak jsem byla v šoku, když mě Dr. Kosová při běžné kontrole asi měsíc před termínem oznámila, že už si mě tam nechají, protože chlapeček se neobrátil hlavičkou dolů a hrozí mi prasknutí plodové vody, přičemž by bylo mimi v téhle poloze v ohrožení života. Byla jsem v šoku- říkala jsem si, že se tam unudím k smrti, protože určitě plaší zbytečně, mě nic nebolí a budu tam ležet třeba měsíc, než se něco začne dít. Doktoři i sestry se tam o mě starali naprosto dokonale a vzorně- péče mi přišla přehnaná, neboť já byla v pohodě. Po x vyšetřeních mi nakonec řekli, že se bude čekat až se rozrodím a půjde to zadečkem napřed. Od nástupu do nemocnice uplynuly teprve necelé 4 dny a já začala mít příšerné bederní bolesti a vše co jsem snědla, jsem vyzvracela.Ihned jsem šla na utz - mimi spustilo dolů nožku a hlavičkou mi tlačilo na žaludek(proto to zvracení). Do půl hodiny jsem šla na císaře.Jiřík je naprosto zdravý a nádherný. Dali mi postýlku k mé posteli a já ho měla celou dobu u sebe. Kojení ale bohužel nešlo a nejde. To jsem ještě v porodnici (jako pořádná šestinedělka obrečela :-)), ale teď krmíme Sunarem a Jiřík je v pohodě (má už 6,7kg)
Za vše patří můj nesmírný dík celému personálu, který byl neskutečně milý, vstřícný a starostlivý. Už se těším na další mimi- rodit půjdu rozhodně znovu na Vinohrady!