Je to už sice dlouho, ale zážitek to byl hrozný. Rodila jsem na Bulovce v r. 1997. Kdybych neměla u sebe manžela, myslím, že by ke mně na sále nebyli tak vlídní. Byla jsem tam hold dlouho a už jsme je zdržovala. (od 8 ráno do 17.00 hod. odpoledne - pak nastal císař.) Když jsem slyšela, jak křičí na jednu Rusku, bylo mi do breku. Byla tam bohužel sama a moc nerozuměla. Dětské sestřičky taky nervózní - když jsem na ně v 8 večer zazvonila s žádostí o radu - sprdly mě na dvě doby, jestli jsem úplně blbá, že si to nepamatuju, vždyť mi to už přece říkaly (asi dávali něco v televizi), 4 dny jsme měla 40tky horečky, každý jen krčil rameny - tak paralen. Když se mě chtěli na Štědrý den zbavit, zjistili, že mám zanícenou jizvu po operaci. Můj psychický o zdravotní stav byl hrozný. Ale šla jsem domů i s teplotou. Bulovka už nikdy více. Jediný, kdo byl super byly ženské sestry na oddělení. Doufám, že se to tam už změnilo.