Tady ti odpovídá přímo porodník v dnešní MF DNES (2.8.2005). Moje švagrová rodila nedávno v USA v Santa Cruz a holení s klystýrem u žádné rodičky (i socialně slabé nebo negramotné - velká hispanská komunita)nebylo na pořadu dne. Možná, že se tam vydali na cestu humanizace porodnictví již před delší dobou než u nás. Naše porodnice a rodičky mají stále co dohánět.
Porodník: Akt zrození se odlidštil
Publikováno dne: 2.8. 2005 Zdroj: Mladá fronta dnes
Vrchlabský porodník Libor Kavan hovoří o bolesti, přirozeném porodu i soudních žalobách
Za sedmadvacet let přivedl na svět desetitisíce dětí. "Porod je pro mě pořád neobyčejný zážitek. Bohužel porodnictví má ale i stinnou stránku. Lékaři se dostávají pod tlak soudních žalob, právě proto o obor klesá zájem," říká Libor Kavan, primář porodní kliniky Českoněmecké horské nemocnice ve Vrchlabí.
Vrchlabí - Tato nemocnice podle čísel zveřejněných pojišťovnami stanula v žebříčku kvality na předních místech v zemi. Dobrou pověst šíří i matky, které se za přirozeným porodem sjíždějí do Krkonoš z celé republiky.
* Vrchlabská porodnice je známa tím, že tu děti přicházejí na svět i třeba za zvuku houslí. Snažíte se tím porod zlidštit? Má to být revolta proti klasickému porodnictví?
Klasické porodnictví znamenalo roušky, čepice, dezinfekce rukou. Neklid, nervozitu, spěch. Díky ohromnému rozvoji medicíny ve 20. století se sice dramaticky zlepšila péče a rodičky přestaly umírat třeba na infekce, ale postupem času se začaly "léčit" i nekomplikované fyziologické porody a přirozený akt zrození se úplně odlidštil.
Rodičku přivezli do nemocnice, automaticky ji oholili, dostala klystýr a byla uložena na "hekárnu". Bolest jí lékaři tišili analgetiky a opiáty. Na sál ji přivezli sterilní a řemeny ji připoutali k porodnímu lůžku.
Rozsvítili operační lampu. Byl jsem svědkem i toho, kdy porodní asistentka neklidné rodičce nafackovala. Čím víc dítě křičelo, tím lépe. Do krčku mu zastrčili hadici, že se div neudávilo, aby mu odsáli dýchací cesty.
Pro jistotu ještě sondáž žaludku. Pak rychle položit na studenou váhu, změřit, zabalit a odvézt. K matce mohlo jednou za tři hodiny, tátu uvidí až za týden.
Abychom zdůraznili "nebezpečnost" porodu, rodička musela po porodu několik dnů ležet. Dosáhli jsme úplného odlidštění, dehumanizace porodnictví.
* Chcete říct, že zavedené metody mohou naopak matce i dítěti škodit?
Ano. Například holení rodidel, které mělo snížit riziko infekce, naopak toto riziko zvyšuje. Totéž platí o klystýru. Někdy je zbytečné podávání léků, které mohou přirozený průběh porodu ještě zkomplikovat.
Polohu rodičky naznak prý zavedl král Ludvík XIV., aby mohl dobře pozorovat porody svých milenek a přitom se pohlavně vzrušovat. Poloha vleže je sice příjemná pro personál, pro matku i dítě je ale nejméně výhodná.
Také ostré světlo, zbytečný hluk a množství lidí na porodním sále výrazně narušují psychický stav matky i plodu. Většinou zbytečné nástřihy hráze se staly jednou z nejošklivějších operací 20. století.
Ani děti nemusíme rušit odsáváním, nejlépe jim je v náruči matky. Existují názory, že charakter člověka je formován i tím, jak o něj je pečováno bezprostředně po porodu.
Agresivita, násilí, psychické poruchy, sebevraždy i závislosti mohou do jisté míry souviset i s dehumanizací porodnictví v moderním světě 20. století.
* Čím vším se snažíte porod zlidštit?
Holení a klystýr provádíme jen na přání, tišící léky používáme jen v případě nutnosti. Při porodu hraje tichá relaxační hudba, k uklidnění rodičky přispívá přítomnost partnera.
Nástřihy jsme omezili na 2 procenta. Ženy si samy volí polohu, mohou porodit i do vody. Dítě je v neustálém kontaktu s matkou. Díky tomu jsme svědky téměř zázraku: rodičky nepropadají hysterii, děti po porodu nekřičí, spokojeně si broukají. Procento císařských řezů máme nejnižší v republice.
* Zní to pěkně, ale porod bez tišících prostředků musí být neuvěřitelně bolestivý...
Porod bolí i nebolí. Bolest u porodu existuje tak dlouho, jak existuje život na této planetě. Když tuto bolest odstraníme pomocí léků, narušíme tím přirozený průběh porodu.
Rodičky by ale neměly trpět zbytečně. Máme celou řadu jiných způsobů tlumení bolesti: změnu polohy, masáže, obklady, vodní prostředí, přítomnost milované osoby, ohleduplný přístup personálu.
Příroda navíc dala tělu mechanismy, kterými se porodní bolesti dokáže bránit. Když je nebudeme narušovat, rodička trpět nebude a porod pro ni bude znamenat skutečně nejkrásnější okamžiky, na které bude vzpomínat celý život. Když přesto žena žádá sedativa či analgetika, samozřejmě je dostane.
* Jistě se ale setkáváte i s případy, kdy se porod zkomplikuje. Nemáte problém s rodičkami, které sveřepě trvají na přirozeném porodu?
Někdy je obtížné ženám, které jsou fixované na přirozený porod, vysvětlit, že kvůli komplikacím musejí opustit porodní vanu, vzít si lék nebo že musíme provést císařský řez.
Nebo partneři mají mezi sebou nevyřešený problém a nejsou na porod a příchod dítěte duševně připraveni. I když vše proběhne podle jejich představ, mohou odejít frustrováni a chyby pak hledají všude, třeba i u personálu nemocnice.
* Narážíte na stres ze soudních žalob, ve kterém lékaři pracují? Pociťujete sám tento tlak?
Obava ze soudních procesů je největším úskalím současného porodnictví. Tento fenomén k nám přichází z Ameriky, kde jsou porodníci ze všech lékařských profesí nejvíce vystaveni soudním žalobám.
Přicházejí o majetek, auta, domy, zdraví i životy. I u nás proto klesá zájem o tento obor a současní porodníci si kladou otázku, kdo jim jednou porodí vnoučata.
Právníci, jimž u nás skončilo období restitucí a kteří hledají nové oblasti svého působení, tento trend jen vítají. Kvůli tomu se i u nás mění přístup porodníků ke klientkám, které jsou chápány ne jako rodičky, ale jako potencionální žalobkyně.
A i když se nakonec podaří prokázat nevinu, končí tito porodníci jako lidské trosky s podlomeným zdravím. Znám lékaře, kteří byli ospravedlněni až po šesti letech soudních tahanic.
MAGDALENA SODOMKOVÁ,
Mladá fronta Dnes
Předchozí