Zdravím všechny maminky..už to brzy budou 4 měsíce co se mi narodil syn Tobiáš a před porodem jsem pilně četla všemožné příspevky,typy a názory tady na rodině a říkala jsem si až to budu mít za sebou tak určitě napíšu jak se představy přiblížily zkutečnosti.Tedy od začátku je mi 32 let a otěhotněla jsem na 1pokus-těhotenství až na nějaké nevolnosti-pohoda.Bylo mi jasno,že pokud tomu nebude nic bránit chci přirozený porod v prostředí kde jsou na to zvyklí-jsem z Prostějova,ale tady se rodí klasicky,proto se malej narodil v Boskovicích.Byli jsme se tam předem podívat-mají vanu,stoličku,vak,žíněnky...mám mít porodní plán..no a jak vypadal den D-v poledne trošku odtekla voda-bolesti velmi slabé do večera-jeli jsme tedy,aby se nemuselo cestovat v noci-po vyšetření se ukázalo,že mimi je ještě hodně vysoko-tedy celou noc čekání-bolesti trošku vyšší,ale stejně se spat kvůli nervozitě nedalo-ráno po natočení ozev to prý je horší ještě než večer-následovalo vyvolání práškem-začly velmi silné bolesti v kuse asi 4h-zkusila jsem balon,vanu,sprchu,vak,žíněnku a nakonec porodila v sedě na postely-na židličku jsem už neměla šanci se doplazit.Porodní asistenka byla velmi příjemná a s její a manželovou pomocí jsem mohla vyzkoušet všechny možné polohy-sama bych to ani náhodou nezvládla-takže opravdu-porodnice může mít všemožné,ale záleží na personálu-jestli píchne kapačku a nebo bude s maminkou chodit.Při porodu mě hodně roztahovala a tak při váze 3,7kg mě nenastřihli,malej šel ihned na břicho a nechali mě samu zjistit co se nám to narodilo,tatínek mi přidržoval nohu,stříhal šnůru a šel malého se sestrou umývat.Další pobyt a péče-bez chyby-dokrmovali ho jednou-MM po prstu.Takže až na ten začátek se mi podařilo prožít si vše podle představ.Bolesti sice překonali moje představy-nebyla jsem schopná mluvit-pohnout se sama,ale zvladla jsem to-není to totiž jen o bolesti,člověk zažije i jiné pocity a tomu jak se už mimi sune ven se nic nevyrovná-určitě Tobískovi jednou přibude ve stejné porodnici i sestřička.