Všechny srdečně zdravím,
naprosto souhlasím s Helenou :-) Tábory dětem jen prospějí. Naše Lenka tuto sobotu také odjížděla na skautský tábor a my jsme trnuli strachy, jak přežijí ty bouřky. Opisuji úterní dopísek, kde je "přežití" popsáno:

Ahoj mami a tati!

Je neděle. Včera večer měly přejít přes tábor kroupy jako pingpongové míčky. Proto jsme zabalili své věci a jídlo ap. Pak jsme je ukryli do 2 jeskyň a běželi jsme do štoly, kde jsme se skryli a zpívalo se. Seděli jsme na karimatkách a najednou přijel z vnitřku štoly nějaký úchyl na motorce. Po dešti jsme se vydali zpět vzali své věci a šli jsme spát. Ráno jsme přinesli jídlo atd. ... Jaké je počasí u vás? U nás je dneska hezky. Včera odpoledne jsme se koupali. Byla to ledovka. Jak se máš?

Zdraví Tě Lenča

PS: Pošlete známky a žl. šátek.

Po dalších informacích od jiných maminek tedy vím, že přijeli do tábora, postavili si stany, vybalili věci a v šest večer jim z OÚ přišli oznámit, že bude bouřka. Do stanů se vrátili v jednu v noci. Na první den to byla docela bojovka :-), ale děti byly spokojené. V sobotu se na Lenku jedeme podívat, tak jsem zvědavá, jestli bude zase mezi největšími čuňaty mezi Světluškami. :-] Lítací den považuji po zkušenostech z domova v našem případě za naprostou nutnost. Je třeba se řídit heslem, co nás nezabije, to nás otuží :-)

Mějte se všichni krásně, užívejte si léta a zbytečně se nestrachujte, ony ty děti vydrží opravdu hodně :-))