Musím se přiznat, že obdivuji babičku, která se ozvala na Janin příspěvek. Já takovou fantazii (alespoň většinou) nemám (to spíš tatínek), a tak ráda sahnu po nějaké knížce.
Do našeho "zlatého fondu" patří stejně jako u Jany Krteček. Stejně oblíbený je i Rumcajs a Cipísek a Cesty formana Šejtročka (vše V. Čtvrtek). Když byl Ondra menší, přečetli jsme mockrát knížku říkadel Skákal pes přes oves (Dufek, tuším, že nakl. Librex) - ideální knížka na oživení paměti a doplnění říkanek z dětství, po kterých zbyly v paměti jen trosky. Ondrovi se líbily také Pohádky se zvířátky (Librex), knížka Řekni proč? (Knižní klub), Robinové (M.Drijverová), Martínkova čítanka (Petiška, Knižní klub), Tuláček liška (Chaloupek), Neználkovy příhody (Nosov). Docela dobrá je taky Encyklopedie pro nejmenší (V.Babinová, Albatros, některé části byly pro Ondru zajímavé už kolem 4 let, něco je spíš až pro starší). Oblíbení jsou také "Bráškové" (sešity s jednotlivými příběhy, nakl. MOBA). A abych nezapomněla, stálicí je Mach a Šebestová, které ovšem máme na kazetě, takže ty si Ondra pouští před spaním jako přídavek po čtené pohádce (máme 3 kazety, všechny už přehrál asi stokrát). (To, že se Ondrovi nějaká knížka líbila znamená, že jsme ji už četli aspoň třikrát, většinou spíš víckrát).
Jako menší Ondra moc nestál o klasické pohádky, měl radši spíš povídání o zvířátkách, o dětech ap.
Klasiku (pohádky s princeznami, čerty ap.) začíná brát na milost teprve teď.
Stejně jako Jana si tady ráda přečtu typ na knížku, která zaujala děti jiných rodičů.