milá Katko, úplně s Tebou cítím, neb jsem prošla takřka tím samým. Moje první těhotenství skončilo v 25. týdnu. Čekala jsem dvojčata a vše bylo v pořádku. Týden po kontrolním ultrazvuku v Č.Budějovicích bylo rázem po všem a já se najednou nemohla bez pláče podívat na žádné dítě, Obzvláště byla-li dvě. Ani gynekolog ani genetik nenašli žádný důvod, proč k potratu došlo. Bylo nám hrozně. Doktoři mi zakázali půl roku otěhotnět a pak..... Druhé těhotenství bylo úplně v pohodě, žádné potíže, a přestože jsem měla hrozný strach tak jsem Bětušku donosila až do 39. týdne a to se počítá už jako v termínu. Takže děvče nezoufej, není všem dnům konec. Pak jsem taky zjistila, že stejnou zkušenost prožilo(potrat samovolně) spousta mých známých, jen se o tom tak nemluví. Všechny měly poté zdravé děti. Slyšela jsem, ač to zní krutě, že to první těhotenství je "na zkoušku" a mnoho žen ani nezjistí, že to prodělaly, protože mají jen opožděné silnější měsíčky a je to nenapadne... Přeji Ti hodně štěstí a věřím, že i Ty se dočkáš.