Rodila jsem v CB v roce 1997. Nyní jsem v pátém měsíci, osud mě zavál až na Lipensko, ale přesto jsem rozhodnutá rodit opět v Budějovicích.Můj první porod byl docela dlouhý, trval celých 37 hodin. Nemohla jsem se otevřít a píchali mi provokovačky.Na personál si nemůžu stěžovat až na jednu sestru. V noci když nás zavřeli na hekárnu a já měla bolesti, a chtěla mít manžela u sebe, jsem neměla žádnou šanci, žádné slovo útěchy ani pohlazení, chtělo se mi brečet. Moje hekání nebylo hlasilé, ale v nočním klidu bylo slyšet. Ta sestra přišla a řekla "co mám s vámi asi dělat, vždyť to nemůže být tak hrozný". Poslala mě do sprchy. Druhý den jsem měla povinný klistýr a holení, které jsem absolutně nečekala. Byl to docela šok, když na mě sestra po vyšetření lékařem vytáhla břitvu. Ani jsem se nehla.Na porodním sále jsem musela ležet v bolestech na zádech, protože monitorovali srdíčko miminka. Na žádost, jestli bych u toho mohla stát,bylo jasné NE. Když se ale Radeček narodil, vše co bylo před tím mi bylo ukradený.Jinak si nemůžu na nic stěžovat,ani na oddělění v šestinedělí. Jen doufám, že až pojedeme v prosinci rodit, bude můj manžel se mnou po celou dobu porodu, ne jen na finále.
Maminky, které jste tam rodily nedávno, prosím napište, jak to tam teď s tatínky chodí a jestli tam mají ještě ty strašný kalhotky na zavazování, který mě děsí i v těch nejstrašnějších snech.