Mila pani doktorko,

predstavuji si Vas jako mladickou lekarku, ktera pred nedavnem
opustila fakultu a pote, co nabiflovala spousty script, ktere pak
odrikala u zkousek, vyrazila do praxe a zde se poprve setkava s tim,
ze vse neni tak, jak je to ve skole ucili. Znam to, mam takovou
svagrovou, ktera na otazku, jestli ji nevadi, ze to, co povida je v
primem rozporu s tim, co vidi, odpovedela:"Ale my jsme se to tak ve
skole ucili."

Pri cteni Vaseho prispevku se mi vybavily moje dva porody, jeden pred
10 lety, ktery probehl tak jak se snazite obhajovat a po kterem jsem
vypadala jak z koncentraku, mam z nej dodneska trauma, dite se pri
kazdem rozbaleni roztraslo a rozbrecelo a dneska ma LMD. A druhy,
ktery jeste nebyl zcela idealni, ale presto zcela jiny. Pit jsem mohla
dle libosti, pohybovat se po sale ci jit do sprchy taky. Monitor jsme
natocili v sede na mici a to, ze delozni stahy byly slabsi nez se pise
v ucebnicich nikomu nevadilo. Nevim, jak si predstavujete pri tlaceni
spolupraci s personalem, ale ja byla vdecna, ze jedina slova, ktera
padla byla:"Tak jeste parkrat v souladu s kontrakci zatlacite a bude
tady miminko" a pak uz bylo ticho a ja jsem s uzasem sledovala, ze
vlastne nemusim delat skoro nic. Po porodu jsem byla uplne v pohode a
na dve hodiny, ktere jsem pak stravila na sale spolecne se svym
miminkem vzpominam velmi rada. Jsem presvedcena, ze kdybyste mela
moznost srovnani, psala byste neco uplne jineho.

Pokud prece jen Vas tato diskuze primela k zamysleni, doporucuji Vam
stranky http://ham.korab.cz, kam jsem pro vsechny zajemce z laicke i
odborne verejnosti prave zavesila prirucku Pece v prubehu normalniho
porodu, kterou vydala v roce 1996 WHO.

Doufam, ze Vas neurazi, ze Vas zde poucuji (jak s oblibou nekteri
lekari zduraznuji) laici. Vite, ja uz jsem se nekolikrat setkala s
tim, ze jsem lekare chtela upozornit na nejakou nepresnost, kterou
dela nebo rika a kterou si zrejme neuvedomuje a pokazde jsem narazila
na to, ze si to dotycni brali strasne osobne a tvarili se bud dotcene
(jako, co si to dovoluji jim neco rikat) nebo naopak ukrivdene (jako
bych jim buhvico vycitala). Proste ta komunikace, ta primo
drhne. Hovorila jsem o tom s jednou vstricnou lekarkou a ta mi rikala,
ze je to tim, ze lekari jsou vychovavani k tomu, aby si mysleli, ze
tomu rozumi nejlip a tudiz, ze nemaji o cem diskutovat. Jak to ucili
ve skole Vas? Mame 12 let po padu totality, ale ve zdravotnictvi na
totalitni praktiky narazime az priliz casto.

A nam, Vasim potencionalnim klientum, zatim nezbyva nic jineho, nez
za jistotou, ze narazime na vzdelane a rozumne porodniky, vyrazit mimo
Prahu. A protoze i v Praze pribyva Vasich kolegu, kteri si uvedomuji,
ze soucasny stav je neunosny, a kterym je jiz jiste trapne opakovat -
"ja vim, ze mate pravdu, ja bych Vam rad vyhovel, ale nevim, jestli
budu moci, my to jeste nemame oficialne povolene". Doufam, ze si
neunosny stav brzy uvedomi i na vedeni klinik a postaraji se o rychlou
napravu.

RNDr. Ludmila Olsakova
HAM