Při rozhodování se,jaké jméno dám svým dětem jsem chtěla,aby nebylo po rodičích,protože v pozdější době se to plete-např. při volání na sebe(v rodině),také např.při vyprávění apod.,a hlavně jsem nechtěla mít pro dítě jméno v té době nejvíce používané,protože si pamatuji ještě ze školy, že když tam bylo více dětí se stejným jménem, tak aby ho rozlišili jak spolužáci,tak učitelé, tak buď je oslovovali příjmením,no a ti zlí spolužáci třeba podle toho,že mělo to dítě nějaký handicap(nosilo brýle,tak na něj volali brejloune,apod...)A to je podle mě špatné pro psychiku dítěte.Pořád je lepší, když někoho oslovím jménem než příjmením(je to strohé),anebo hanlivou nadávkou...Taky si pamatuji,že v mé třídě byly dvě děvčata jménem IVA (né IVANA) a jeden klučina jménem IVO (né IVAN),a když učitelka řekla např.jak to bude Ivo, tak se postavili všichni tři...V době mého těhotenství byla velmi populární Lucie, Kateřina,Tereza,u kluků převažoval David,Lukáš,Honzík....Také jsem při výběru jména chtěla,aby se hodilo k příjmení, hlavně pro kluky je to důležité,protože si to jméno s příjmením ponesou celý život.Špatné také je,když končí jméno stejným písmenem jako začíná příjmení -např.LukአŠesták,PetR Rozecký apod.Zkuste si to takto vyslovit a zjistíte, že se to opravdu špatně vyslovuje.A s tím se setkávám poměrně často a vždy si pomyslím,že rodiče nezvážili dobře výběr jména.....A to, že se sešlo potom ve třídě hodně děvčat se jménem Lucie, Kateřina a Tereza jenom potvrzuje,že tyto jména byly v té době populární....Já jsem JANA a mé dcery se jmenují SYLVA a RADKA,kluka jsem chtěla ROSŤU a VÍŤU...A Rosťík se mi líbí dodneška,i když jsem chtěla vždycky dvě holčičky a to se mi splnilo!Také chci ještě napsat, že ani v dnešní době bych nechtěla znát předem pohlaví dítěte,protože ten pocit překvapení a radosti cítím i dnes a pokaždé si na to vzpomenu při narozeninách mých dcer(19+17let)Přeji všem maminkám hodné a hlavně zdravé děti,šťastný výběr jména a ty nejkrásnější zažitky se svými ratolestmi!JANA